Navzdory rostoucí popularitě investování si tři ze čtyř českých občanů nadále uchovávají své úspory na tradičních bankovních účtech. Podle posledních údajů se podíl těchto občanů zvýšil ze 70 % v loňském roce na 75 % letos. Tento paradox – rostoucí zájem o investování a zároveň rostoucí popularita konzervativních nástrojů – se stává klíčovým trendem na finančním trhu.
Výzkumy ukazují, že i přes pokles úrokových sazeb na spořicích účtech, který zaznamenává většina bankovních klientů, dvě třetiny (přibližně 67 %) nejsou připraveny změnit své finanční návyky. Nadále používají osvědčenou metodu, i když její účinnost klesá.
Psychologické pohodlí: Pro mnoho lidí je spolehlivost a předvídatelnost důležitější než
potenciální, byť rizikový, příjem.
Nedostatek znalostí: Vnímaná složitost investičních produktů a nedostatek času na jejich
zkoumání jsou bariérami.
Setrvačnost: Finanční setrvačnost je mocnou silou. Je snazší nechat peníze tam, kde jsou,
než je aktivně spravovat.
Pouze zbývající třetina českých střadatelů prokázala flexibilitu a rozhodla se upravit svou
strategii v reakci na měnící se tržní podmínky. Tato skupina obvykle hledá alternativy,
které mohou úspory ochránit před inflací a nabídnout vyšší výnosy v dlouhodobém horizontu.
Závěr: Navzdory pozitivnímu trendu v investiční gramotnosti zůstávají spořicí účty pro Čechy
symbolem jistoty. Současná ekonomická realita však nutí stále více lidí zamyslet se nad tím,
zda se tato „jistota“ nestává drahou iluzí, která vede k postupnému znehodnocování kapitálu.