Česká republika má vícepilířový důchodový systém, kde každý pilíř hraje zásadní roli v zajišťování finanční stability občanů po odchodu do důchodu.
Toto je základ celého systému, státní program založený na principu mezigenerační solidarity. V podstatě se nejedná o tradiční pojištění, ale o mechanismus přerozdělování finančních prostředků, kdy pracující populace financuje platby současným důchodcům. Účast v programu je povinná pro všechny ekonomicky aktivní obyvatele země.
Zaměstnavatelé a podnikatelé přispívají stanoveným procentem ze svých příjmů do systému
sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé také přispívají za své zaměstnance. V roce 2023
dosáhla celková vybraná částka 617 miliard Kč, což představuje téměř třetinu všech příjmů
státního rozpočtu. Tyto prostředky se používají na výplaty současným důchodcům, které v
daném roce činily 685 miliard Kč. Stát musel rozdíl ve výši 68 miliard Kč kompenzovat z
jiných zdrojů.
Výše budoucího důchodu závisí na délce doby důchodového pojištění a v menší míře na výši
zaplacených příspěvků. Demografické stárnutí populace – klesající porodnost a prodlužující
se délka života – se stává vážným problémem. Tento trend je v České republice pozorován od
90. let 20. století. Za 10 let začne do důchodu odcházet velká generace „Husákových dětí“
(narozených v 70. letech 20. století, kdy roční porodnost dosahovala 200 000), kterou bude
živit menší generace, jejíž příspěvky mohou být poloviční.
To přirozeně povede k deficitu důchodového systému. Aby si stát udržel jeho udržitelnost,
bude muset snížit výši důchodových plateb v poměru k mzdám. Pokud je průměrný důchod dnes
přibližně 21 000 korun, pak by za 25 let mohl jeho ekvivalent klesnout na přibližně 12 000
korun měsíčně.
To znamená, že budoucí důchodci na tom budou výrazně hůře než současní důchodci, pokud si
nevytvoří další zdroje příjmů. Vytvoření takových rezerv je nyní nezbytné.
Tento dobrovolný, financovaný program fungoval od roku 2013 do roku 2016 a v současné době je uzavřen pro nové účastníky. V rámci druhého stupně mohli občané převést 3 % svých sociálních příspěvků do zvoleného penzijního fondu, doplněné osobními příspěvky ve výši 2 % jejich příjmu.
Tato úroveň představuje různé formy dobrovolného penzijního pojištění podporované státem. Do
roku 2024 byla primární formou doplňkové penzijní připojištění, které zaručovalo nezáporný
roční výnos.
Noví účastníci se nyní mohou připojit pouze k programu doplňkového penzijního spoření (SPS),
který nahradil doplňkové penzijní připojištění. DPN jsou spravovány penzijními fondy a
nabízejí tři investiční strategie: konzervativní, vyváženou a dynamickou.
Od ledna 2024 je v rámci třetího pilíře k dispozici nová možnost – dlouhodobý investiční
produkt (LIP). Umožňuje vám nashromáždit výrazně více finančních prostředků na udržení
životní úrovně po odchodu do důchodu a zároveň nabízí největší státní daňovou podporu v
historii a široký výběr investičních nástrojů.
Spoléhat se pouze na státní systém nestačí k pohodlnému životu v důchodu. Zatímco první pilíř poskytuje pouze základní podporu v průběhu času, třetí pilíř umožňuje budovat osobní úspory s potenciálně vyššími výnosy a zajišťuje tak finanční nezávislost během důchodu.
Ačkoli je program od roku 2012 pro nové účastníky uzavřen, přibližně 70 % českých občanů, kteří si spoří na důchod, se ho i nadále účastní. Přechod ze DPI do DPN je možný, ale ne naopak. Státní podpora a daňové výhody pro DPN zůstanou stejné jako pro DPN.
Tento program, zavedený v roce 2013, nahradil DPI pro nové účastníky. Nabízí výběr ze tří
investičních strategií, čímž otevírá dveře k potenciálně vyšším výnosům.
Účastníci DPI, stejně jako DPI, mají nárok na státní podporu za předpokladu, že měsíčně
přispívají alespoň 300 Kč (od 1. července 2024 od 500 Kč). Maximální státní příplatek je 240
Kč u příspěvků ve výši 1 000 Kč. Od 1. července 2024 stát doplatí příspěvek o 20 %,
maximálně však 340 Kč u příspěvků ve výši 1 700 Kč.
Účastníci obou programů si mohou snížit zdanitelný příjem o příspěvky přesahující 1 700 Kč
měsíčně (maximálně však 4 000 Kč měsíčně pro plné daňové zvýhodnění).
LTIP vám umožňuje budovat si penzijní spoření prostřednictvím investičních a bankovních
nástrojů (akcie, podílové fondy, spořicí účty) s evidenčním daňovým zvýhodněním. Na rozdíl
od jiných programů si můžete snížit zdanitelný příjem o celou investovanou částku až do výše
48 000 Kč ročně (4 000 Kč měsíčně).
Při aktuální daňové sazbě činí úspora 15 % z investované částky, maximálně však 7 200 Kč
ročně. Níže uvedená tabulka ukazuje daňové úspory na základě roční výše investice ve
srovnání s obdobím bez LTIP.